Zatímco H1 je hlavní nadpis stránky, H2 a H3 slouží k rozčlenění obsahu na menší a přehlednější sekce. Dobrá struktura pomáhá dvěma stranám najednou: čtenářům, kteří díky ní rychle najdou přesně to, co hledají, i vyhledávačům a AI systémům, které dnes jasně preferují obsah s čitelnou hierarchií před jedním dlouhým souvislým blokem textu.
Praktická pravidla
H2 podnadpisy dělí článek na hlavní témata, H3 pak rozvádí dílčí body uvnitř nich. Nadpisy by měly obsahovat relevantní klíčová slova a popisovat, o čem daná sekce skutečně je, ne být jen obecné jako “Úvod” nebo “Další informace”. Struktura by měla postupovat od obecného ke konkrétnímu a neměla by přeskakovat úrovně, tedy jít z H2 rovnou na H4 bez H3 mezi tím.
Proč se to dnes vyplácí ještě víc. Dobře strukturovaný obsah s jasnými H2 a H3 nadpisy má vyšší šanci zobrazit se jako odpověď v AI Overviews nebo jako featured snippet, protože jazykové modely i klasický vyhledávač z něj mnohem snáz vytáhnou jasnou, samostatně dávající smysl pasáž textu.
Promyšlená hierarchie nadpisů jde ruku v ruce s tím, jak je napsaný samotný hlavní nadpis stránky, víc k tomu v hesle H1 nadpis.
